Krumlovský rodák, šlechtic a významný rakouský politik se silným vztahem k Vídni

Kníže ze Schwarzenbergu byl českým šlechticem a významným rakouským politikem poloviny 19. století. Byl rovněž věrným stoupencem vládnoucí dynastie. Od října 1848, milníku v českých i evropských dějinách, až do své smrti působil jako rakouský ministerský předseda.

Princovo dětství

Narodil se v roce 1800 Janu Josefovi knížeti na Schwarzenbergu a Pauline z Ahrenbergu v Českém Krumlově. Felixe vychovávala jeho teta, protože v jeho deseti letech mu tragicky zahynula jeho matka, která uhořela na plese v Paříži. 

Armádní kariéra 

Když dosáhl 15 let, vstoupil jako kadet v hodnosti poručíka do vojenské služby v rakouské armádě a bojoval proti Napoleonovým vojskům během tažení u Waterloo. Už v jeho 17 letech napsal pojednání o taktice a roku 1818 vstoupil do kyrysnického pluku velkoknížete Konstantina. 

Felixovo manželství 

Ve 24 letech se oženil s princeznou Amálií ze Solms-Braunfelsu, která zdědila obrovský majetek po svém otci knížeti Vilémovi IX. Během jejich manželství měli jednu dceru, ale protože jejich manželství nebylo  šťastné, po deseti letech se rozvedli kvůli vzájemným manželským nevěrám. V té době nebylo  společensky přípustné se rozvádět, ale šlechtický status pro Felixe samozřejmě nesl řadu výhod a výjimek. 

Pestrý život

V roce 1824 se Felix stal rytmystrem u schwarzenberských hulánů a tři roky později působil na velvyslanectví v Londýně. Felix byl velmi činný, protože poté dalších sedm let sloužil v legační radě v Berlíně, v letech 1831 - 1838. V roce 1842 Felixe povýšili dokonce na generálmajora. Ke škodě české společnosti také přispěl k pozastaveni demokratizačního procesu a v roce 1848 ho jmenovali rakouským ministerským předsedou. Podílel se na sjednání Olomoucké punktace (omezení vlivu Pruska ve střední Evropě) a vyhlášení Silvestrovských patentů (základ rakouského neobsalutismu a těžkých časů pro Čechy). 

Felix zemřel na mrtvici ve svých 52 letech ve Vídni. Jeho hrobku najdete v Domaníně.