Rožmberská gastronomie
Místní gastronomii v Českém Krumlově ovlivnily vladycké rody Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů. Na stole velkovévody z Rožmberka nechyběly pochoutky z Rakouska, Uher a Orientu. Stejně jako potraviny z okolních trhů a vlastních dvorů. Typické pokrmy konzumované po většinu roku vystřídaly náboženské půsty a svátky.
Bohatí šlechtici si dopřávali pestrou stravu
Na karnevalech a slavnostech, kdy hrad navštěvovalo větší množství hostů, se podávala mnohem bohatší jídla. Pro pána domu bylo otázkou prestiže a reprezentace, aby všechny štědře nakrmil. Jídla tedy muselo být vždy dostatek, nebo spíše přebytek. Maso bylo považováno za obzvláště výživnou a sytou potravu a tvořilo většinu stravy. Na šlechtickém stole nechyběly sýry, zákusky, čokoláda, vzácná vína a exotické ovoce.
Rožmberský jídelníček by mohl obsahovat tato jídla:
Kachní játra v husím sádle s jablečnou marmeládou.
Domácí uzený pstruh s nakládanou zeleninou a křenem
Telecí šišky s dušenou ředkví s estragonovým krémem
Tvarohová buchta s vanilkovou omáčkou
Jak víte, pivo k české kultuře skutečně patří. Už ve 14. století bylo pivo základním nápojem. Pivo tehdy pili všichni - na žízeň i pro jeho proklamovanou léčivou moc. Stejně jako pivo patřilo i víno k pánovi, jeho rodině a dvořanům a nechybělo na stole.
Muži patřili do kuchyně
Je překvapivé dozvědět se, že ženy ve středověku nevařily. Muži často tvořili kuchařskou pracovní sílu, která zahrnovala kuchaře, řezníky, cukráře a další pracovníky s potravinami. Skutečnost, že hospodyně se objevily až mnohem později, ukazuje, jak málo se ženy projevovaly ve služebnických rolích. Dvorní kuchař měl na starosti kuchyni a evidoval potřeby potravin. K dalším povinnostem patřilo sledování stavu zásob, distribuce a hlídání kuchařského personálu.