První zmínka o Schwarzenbercích pochází z roku 1172. Jedná se o bavorský šlechtický rod, který pocházel ze Seinsheimu, středofríského města. Měli tituly jako knížata ve Svaté říši římské nebo vévodové v Českém království. Schwarzenbergové jsou jedním z nejvýznamnějších evropských šlechtických rodů. Sehráli významnou roli v českých, německých a rakouských dějinách.

Pán, který získal několik hradů

Za zakladatele rodu je považován Erkinger I. von Seinsheim. Právě on koupil na počátku 15. století schwarzenberské panství a později se stal vlastníkem jména Schwarzenberg. Král Sikmund mu udělil několik hradů a měst na tomto tehdy nestabilním území. Jako odměnu za pomoc při potlačení husitského povstání v Čechách. V roce 1429 byl dokonce povýšen do stavu svobodných pánů. Později Erkingerovi synové rozdělili rod na dvě větve - Hohenlandsberg a Stefansberg.

Ten, kdo dobyl tureckou pevnost

Nejvýznamnějším členem druhé rodové linie byl vojevůdce Adolf. Na jaře roku 1598 dobyl Turky obsazený hrad Raab (dnešní Györ v Maďarsku). Císař Rudolf II. jmenoval Adolfa v roce 1599 hrabětem a jeho erb byl rozšířen o symbol havrana vyklovajícího oko na hlavě Turka. Adolfův syn - Adam, působil rovněž ve vojenských a diplomatických službách. Nikoli však u Habsburků (jako většina Schwarzenbergů), ale u braniborského kurfiřta.

Dynastie se dostala na vrchol moci

Díky Adamovu druhorozenému synovi Janu Adolfovi I. se ve druhé polovině 17. století (1615-1683) rod Schwarzenbergů dostal k mimořádné moci. Jan Adolf v mládí studoval v Paříži a hodně cestoval. Diplomatickou kariéru zahájil v roce 1645. Třeboňské panství bylo 1. dědičným majetkem, který Jan Adolf v Čechách zakoupil (1660). V následujícím roce k němu přidal ještě panství Hluboká. Jan Adolf I. za něj zaplatil 385 000 zlatých, což bylo v té době zhruba 190 000 tolarů.

Jan Adolf byl v roce 1670 císařem jmenován ‘prezidentem císařské dvorní rady’ a v následujícím roce byl povýšen do knížecího stavu. Před vládou Marie Terezie dědili knížecí titul pouze prvorození synové, všichni ostatní zůstávali hrabaty.

Ovládali značnou část území v jižních Čechách

V roce 1719 získal Ferdinandův syn Adam František od své tety Marie Arnoštky z Eggenbergu bohaté krumlovské vévodství. Mezi zděděné statky patřily - Netolice, Volary, Vimperk, Orlík, Zvíkov a Chýnov. Od té doby vlastnili Schwarzenbergové značnou část majetku v jižních Čechách. Což vyvolalo výrazný nárůst jejich zájmu o tento region.

V období baroka sídlili Schwarzenbergové obvykle v Českém Krumlově. Po tragické smrti Adama Františka spravovala rodový majetek jeho manželka Eleonora Amálie. Poté převzal správu její syn Josef Adam (1722-1782). Ten se brzy poté oženil s Marií Terezií z Lichtenštejna.

Marie Terezie ztížila život finančními reformami

Po nástupu habsburské císařovny Marie Terezie bylo schwarzenberské panství poškozeno konfliktem. Ve skutečnosti utrpěla celá země, protože císařovna zdědila po svém otci, císaři Karlu VI., velký dluh. Který se rozhodla splatit zvýšením daní a provedením dalších finančních reforem. V důsledku toho se po celé zemi rozšířily nepokoje a v roce 1744 došlo v Čechách k povstání.

Během války Hlubokou na mnoho měsíců obsadili francouzští vojáci a o dva roky později (1744) zámek hostil pruské vojáky. Přestože se na Hluboké nezdrželi dlouho, vojska barona Trencka neodjela, aniž by zámek poškodila. Po těchto událostech nařídil Josef Adam celé hlubocké opevnění zničit. Cílem bylo, aby hrad již nemohl být využíván k vojenským účelům.

Vévoda s vynikajícími zemědělskými dovednostmi

Syn Josefa Adama Jan Nepomuk (1742-1789) již na rozdíl od svých předků nezastával na císařském dvoře žádné významné funkce. Věnoval se výhradně správě panství a zahájil výstavbu 10 km dlouhého vodního kanálu. Později dopravoval dřevo ze Šumavy do Vídně přes Grosse Mühl a Dunaj. Spolu s dalšími šlechtici sehrál klíčovou roli při založení Komerční banky, která měla podpořit obchod a průmysl v zemi. Jeho potomci založili dvě větve rodu: ‘hlubocko-krumlovskou’ a ‘orlickou’.

Moderní doba Schwanzerbergů

V roce 1922 převzal československý stát od Schwarzenbergů 61 000 hektarů zemědělské a lesní půdy. Majetek hlubocko-krumlovské a orlické větve Schwarzenbergů byl v roce 1940 převeden pod německou správu. Po skončení 2. světové války v roce 1945 byl majetek obou větví v Rakousku a Německu rodu vrácen.