Rod Eggenbergů byl jedním z nejvýznamnějších šlechtických rodů v rakouských a českých zemích. Do Čech přišli ze Štýrska během 30 leté války v 17. století. Vždyť Eggenbergové vládli nejen Českému Krumlovu a celému jeho obrovskému panství.

Jeden z mála šlechtických rodů, které se usadily na území Českého království. Mohli se pyšnit knížecím titulem (před nimi to byli pouze Lichtenštejnové a Albrecht z Valdštejna). V roce 1623 byli povýšeni na říšská knížata a v roce 1625 jim byl udělen tzv. velkopalác, jehož součástí bylo i právo razit mince.

Dostal krumlovský zámek

Nejvýznamnější osobností rodu Eggenbergů byl Jan Oldřich z Eggenberka (1568-1634). Měl velký vliv na svého panovníka a přezdívalo se mu ‘neomezený pán císařovy vůle’. Byl klíčovou postavou při potlačení českého stavovského povstání a následné katolizaci českých zemí. Císař Ferdinand II. věnoval Janu Oldřichovi z Eggenbergu za jeho služby a finanční podporu v roce 1622 hrad Český Krumlov.

V roce 1638 se jeho syn Jan Antonín I. z Eggenberku vydal na diplomatickou misi do Vatikánu, kde informoval papeže Urbana VIII. o zvolení nového římského císaře. Pro tuto cestu nechal postavit tzv. zlatý kočár, který je v současnosti vystaven na českokrumlovském zámku. Ukázal se jako vzdělaný, světem protřelý a jazykově nadaný muž. I proto vstoupil do evropské politiky a šel ve stopách svého otce.

Bratři se prali o majetek

Dva synové Jana Antonína I. byli Jan Kristián a Jan Seyfried. Celé drama začalo, když Jan Antonín I. nečekaně zemřel. Nezanechal závěť, v níž by bylo uvedeno, jak bude jeho dědictví rozděleno. Bratři vedli dlouholetý spor o majetek, který se podařilo částečně vyřešit až v roce 1665 s pomocí diplomata. Dohodli se, že majetek a rodinu rozdělí rovným dílem mezi dvě větve. Starší krumlovskou větev, kterou vedl Jan Kristián, a mladší štýrskou větev, jíž vládl Jan Seyfried.

Ten s pravou láskou, ale bez dětí

Starší syn Jan Kristián se s manželkou Marií Arnoštkou přestěhoval na krumlovský zámek a nechal jej barokně přestavět. Na jeho dvoře vzkvétalo umění, hudba, divadlo, malířství a architektura. Přestože s Marií neměli děti, manželství bylo šťastné a velmi dobře si rozuměli. Jejich společným zájmem byla především láska k umění a jejich harmonický svazek přirovnávali současníci k ‘lásce mezi anděly’. Kníže Jan Kristián se v prvních letech své krumlovské vlády potýkal s vládní korupcí, ale ukázal se jako slušný hospodář.

Ten s finančními problémy

Po rozdělení rodu převzal Jan Seyfried správu majetku ve Štýrsku na zámku Eggenberg. Za jeho vlády bylo během pouhých 7 let dokončeno 600 nástropních maleb. Zasloužil se také o vybudování první barokní zámecké zahrady na hradě Eggenberg. Navzdory své pověsti bohatého mecenáše umění a šlechtice blízkého císařskému dvoru se Jan Seyfried potýkal s finančními problémy.

Jan Seyfried byl na rozdíl od svého staršího bratra špatným hospodářem a během 50 let přivedl majetek svými výdaji na pokraj bankrotu. Byl nucen rozprodat rodinný majetek a jeho jedinou finanční pojistkou byly styky se samotným císařem. Teprve smrt jeho bratra Jana Kristiána ukončila jeho finanční nouzi.

Konec rodu Eggenbergů